Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Společné znaky filmů integrujicích fenomén divadla do své narativní i stylistické struktury
Merková, Hana ; JAŘAB, David (vedoucí práce) ; Havas, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá společnými znaky takových filmů zahraniční i české produkce, které integrují fenomén divadla do své narativní i stylistické struktury. Pro správné upřesnění oblasti zájmu nejprve vymezuje, že se nejedná o audiovizuální záznam divadelního představení, filmovou adaptací dramatického textu ani o vložení divadelního představení nebo jeho části do obsahové složky filmu. V následujících kapitolách samostatně popisuje a analyzuje tři vybrané filmy pracující s divadelností, hledá zdůvodnění použití vzájemné komunikace dvou médií jako autorského postupu a v neposlední řadě shrnuje společné tematické i formální znaky těchto filmů.
Filmová adaptace divadelní inscenace
Hovorková, Barbora ; GREINER, Ladislav (vedoucí práce) ; SKALL, Vladimír (oponent)
V této práci si chci pokládat otázky interakce divadla a filmu. Nechci se tedy věnovat "natočenému divadlu", nýbrž výhradně filmovým adaptacím divadelních inscenací. Dramatická díla se velmi často stávají námětem pro filmová díla, avšak co vede tvůrce ke zfilmování konkrétní divadelní inscenace? Nakolik pak filmaře ovlivní existující předloha, a jakou cestou se vydat, když divadlo i film nabízejí tolik rozličných výrazových prostředků? Co všechno může divadlo nabídnout filmu, a co z toho je film schopen pojmout za své, převzít, či transformovat? A existují v tom případě nějaká pravidla?
Filmová báseň všednosti
Hálová, Nicole ; Brdečková, Tereza (vedoucí práce) ; DOLENSKÝ, Martin (oponent)
"Všechna díla vycházejí ze scénáře, který umělec promítá do kultury, považované za rámec příběhu - a tento příběh zase sam dál donekonečna promítá další možné nové scénáře." Tato práce se soustředí na dobové přijetí filmu "Brief Encounter" (1945) režiséra Davida Leana, a na možnosti filmového vyprávění a přístupy k filmovému vyprávění jako takovému, které chci analyzovat porovnáním různých zpracování jednoaktové divadelní hry "Still life", která byla pro tento film předlohou. Referenčním rámcem dobového přijetí jsou reakce na uvedení filmu v poválečném Československu, kde se filmem dopodrobna zabývala tehdejší filmová kritika. Její přijetí tohoto filmu se v době, kdy se volalo po větší "filmovosti" kinematografie velice lišilo od recepce pražského obecenstva. Porovnáváním dostupných dobových zdrojů týkajících se filmu a jejich zasazením do kulturně dobového kontextu bych chtěla dojít k pochopení uvažování nejen tehdejší odborné filmové kritiky u nás, ale i divákům, jejich vztahu k této kritice a k filmu vůbec. Ráda bych použila zejména kritiky Jiřího Brdečky, který komplexně reflektoval filmy a dobové dění v období zestátnění kinematografie. Nezaměřím se přitom na příběh sám, ale na kulturní a dobovou podmíněnost jeho vyprávění, která se navíc odráží ve způsobu transformace příběhu do filmové řeči. Porovnáním divadelní předlohy a filmového scénáře se pokusím rozebrat konkrétní postupy vdramaturgii a celkové stavbě příběhu, se zaměřením na práci s vnitřním monologem, který je zásadním vyprávěcím prostředkem v Leanově ztvárnění. Dále se věnuji srovnání filmu Davida Leana a remakeu "Brief encounter" režiséra Alana Bridgese. Takováto analýza by měla přispět kpochopení toho, jak byl film vdobě uvedení přijat a měla by rozkrýt, co vlastně diváci a odborná kritika od zahraničního filmu v této době očekávala - ať už jde o formální zpracování, volbu výrazových prostředků, aktérů i samotného tématu. Hlavním cílem tehdnších filmových novinářů bylo, aby divák porozuměl filmu. Cílem mé práce je porozumět kromě toho i jim a divákům, kterým byly tyto kritiky adresované a měly je "vychovávat".
Divadelní filmy
Doležalová, Kateřina ; KOPECKÝ, Čestmír (vedoucí práce) ; PRAŽSKÝ, Přemysl (oponent)
Tématem této práce jsou divadelní filmy, které autor vidí jako ty, které adaptují divadelní hry se zachováním některých postupů divadelních. První a největší část se věnuje filmovým postupům a jejich funkci z hlediska narace. V další části se zabývá v menší míře postupy divadelními a zkoumá hlavní specifika divadla a jejich formy užití. Následuje shrnutí, které se snaží vymezit rozdíl mezi filmem a divadlem. V další části autor na základě dvou snímků, které považuje za divadelní, zkoumá, jakým způsobem divadelní postupy ovlivňují zmíněné filmy.
Jak zfilmovat divadlo
Chalupová, Kristýna ; PITTERMANN, Jiří (vedoucí práce) ; ŠRÁMEK, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá filmovými adaptacemi divadelních inscenací z pohledu filmového producenta. První část je expozicí do problematiky filmových adaptací v obecné rovině - z hlediska historického vývoje a odborné kritiky - a slouží autorce především k vybudování argumentu, že audiovizuální záznam, pokud nemá být pouhou archivací divadelní inscenace, musí být přenesen do podoby filmu tak, aby mohl autonomně konkurovat ve filmovém prostředí. Dále se v této části definuje tzv. divadelní film, který využívá maximálních filmových prostředků k přenosu divadelní inscenace do filmové podoby, přičemž zachovává hlavní ideu a charakteristické rysy původního díla. Druhá část se věnuje roli nezávislého filmového producenta v českém prostředí. Třetí část práce obsahuje zprávu o problematice výroby a distribuce divadelního filmu a zkoumá roli producenta od přípravných prací po prezentaci a distribuci filmu. Na základě rozborů pěti vybraných filmů a s použitím rozhovorů s jejich producenty představuje text nástrahy a výhody filmových adaptací divadelních inscenací v českých podmínkách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.